Co se do dokumentu nevešlo

Přepis části rozhovoru s Janem Galandauerem

Já jsem pracoval v památníku, ale asi jen čtyři měsíce. V roce 1962 mi skončila 23 měsíců trvající vojenská služba, jinde nebylo místečko, protože Muzeum U Kaštanu zrušili, a tak ta naše místnost – v té době Národní památník na Vítkově nebo Mauzoleum – to mělo různé názvy, přešla ze správy Ministerstva vnitra pod správu Ministerstva kultury. Tzn. místo těch 244 pracovníků jich tam bylo nějakých 12 včetně uklízeček, a bylo tam jedno odborné místo pro historika... více »

Přepis části rozhovoru s PhDr. Oldřichem Tůmou

Klement Gottwald je určitě jednou z nejdůležitějších osobností českých dějin 20. století. Když se ptáte na jeho příchod k moci, tak tam člověk může uvažovat o dvou různých událostech; jednak jeho příchod k moci v komunistické straně na konci 20. let, a potom stál v čele Komunistické strany Československa až do své smrti. Určoval její linii, dělal její politiku a KSČ – možná to v roce 1929 nebylo tak zřejmé, ale brzy potom se stala rozhodující politickou silou, kterou pak zůstala po víc než 40 let v ČSR... více »

Přepis části rozhovoru s Vladimírem Bystrovem

Klement Gottwald je pro obecné povědomí o dějinách spojený především s tím, co se stalo v roce 1948, s přechodem vlády do rukou komunistů. Gottwald nebyl žádný nováček, byl to předválečný, agresivní a velice cílevědomý politik, který prošel KSČ od samého začátku. Byl velice poslušný vůči mezinárodnímu komunistickému hnutí a hrál svou významnou roli už před válkou. Přes to, že neměl žádné vzdělání, tak byl přirozeně intuitivně inteligentní jako vůdce, jako manažer... více »

Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech ÚV KSČ (PDF)

Stanislav Červinka ml.
Securitas Imperii 7 – Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu

Na hoře Vítkov, známé vítězstvím husitů nad křižáky v roce 1420, rozkládající se nad historickým Žižkovem, začal již počátkem dvacátého století růst Památník národního osvobození. Nejprve zde byla jen deska, kterou nechal po své třicetileté existenci zasadit na místě bitvy Spolek pro zbudování Žižkova pomníku na Vítkově. V naší práci si kromě historie vrchu Vítkov chceme povšimnout i okolností, které provázely úmrtí komunistického tyrana Klementa Gottwalda – mimo jiné je popisuje přehledně ve svých studiích v časopise Historie a vojenství historik Jan Galandauer... více »

Pátrejte s námi po stopách Gottwaldovy mumie

Jan Kužník
http://technet.idnes.cz

Fotoreportáž vás zavede do katakomb, kde ve stísněných podmínkách probíhala mumifikace a údržba mrtvoly prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Podzemní laboratoře byly vybaveny nejmodernějšími přístroji a v celém mauzoleu pracovalo několik desítek lidí střežících věčný spánek komunistického předáka. Dražší hrob neměl v Evropě nikdo... více »

Posmrtný život Klementa Gottwalda připomíná téměř hororový příběh (PDF)

Naďa Chudá a Iva Dafková
Olomoucký den

Hrůzné zážitky českých lékařů, kteří v přísném utajení a pod tvrdým dohledem balzamovali tělo dělnického prezidenta. Začíná to jako v pohádce: Celé město bylo potaženo černým suknem... Ale pohádka to není. Všechna města na východ od železné opony tenkrát potáhli černým flórem. Byl březen 1953, ošklivý, mrazivý. Z rozhlasu zněli klasikové, paradoxně hudba největších humanistů – Čajkovského, Beethovena, Dvořáka. Divadla ani kuna nehrála, život ustrnul. Tragická kulisa. V rozmezí deseti dnů opustili svět dva takzvaní vůdcové lidu. Obr a trpaslík – Stalin a Gottwald. O tom druhém bude nyní řeč... více »